GeoPark Kaolinrevier Hirschau
<<
Stanoviště 8

 

-

-

 

Včera
Znázorňuje technicky nenáročnou těžbu a dobývání na počátku 20. století

-

Norimberská silnice s lokalitami Hirschau a Schnaittenbach na mapě z roku 1769. Dnešní těžební prostor byl tehdy ještě zemědělsky využívanou plochou (StAA, Sbírka plánů 17/3)

 

-

Ruční těžba kaolínu. Ambergské kaolínové závody, začátek 20. století

-

Těžba kaolínu pomocí pneumatické sbíječky. Surová zemina byla nakládána do sklápěcích přepravních vozíků skrze úzké šachty („štěrbinové žlaby“). Ambergské kaolínové závody, začátek 20. století

-

Vysokozdvižný bagr značky Tatz, který byl obsluhován dvěma stojícími muži. Surovou zeminu odvážela po kolejích parní lokomotiva. Ambergské kaolínové závody, 1921.

-

Šachty dlouhé asi 10 metrů vedly do podzemních prostor, kde se těžil kaolín. Těžební pole Kick před rokem 1883.

-

Kombinovaná těžba pomocí vysokozdvižného bagru a přepravou úzkými štěrbinovými šachtami. Ambergské kaolínové závody, začátek
20. století.

-

Úpravna písku na Východním poli I. Ambergské kaolínové závody, 1928.

-

Letecký snímek Ambergských kaolínových závodů kolem roku 1930

-

Zásobovací vůz („Furagewagen“). Ambergské kaolínové závody, 1910

-

Lanový výtah k odvalu. Ambergské kaolínové závody, 1. polovina 20. století.

--

Ambergské kaolínové závody:
první zásilka kaolínu do Wiesbaden-Biebrichu kolem roku 1910

-

Porcelánová a kameninová továrna v Ambergu, plavírna jílu ve Schnaittenbachu a klejtové mlýny Eduarda Kicka v Haselmühlu a
Steininglohe, r. 190

-

Porcelánová a kameninová továrna Ernsta Dorfnera & Co. Hirschau, 1900

-

Zaměstnanci kameninové a porcelánové továrny Ernst Dorfner & Co. v Hirschau, kolem r. 1900

 

Dnes
Znázorňuje těžbu a dobývání na počátku 21. století

-

Křemenný odval „Monte Kaolino“, symbol kaolínového revíru

 

-

-

-

 

Při těžbě v dolech se používá hydraulického bagru, lopatového rypadla a nakladače na kolovém podvozku. Pomocí sklápěčů, na pásech nebo lanovkami je surová zemina přepravována k dalšímu zpracování nebo na odval.

-

Pohled do dolu firmy Dorfner, Hirschau

-

Surová zemina je transportována do úpravny na pásových linkách

 

-

 

 

Lopatové rypadlo SH 250 Orenstein & Koppel, vyřazené z provozu. Počítá se s ním pro plánovaný návštěvní důl ve Schnaittenbachu

-

Rekultivace a renaturace vytěžených dolů ve Schnaittenbachu

 

Zítra

Koncept následného využití krajiny
Jako výsledek již probíhajícího procesu vznikne krajina s jezírky, představující velkou rekreační oblast. Zatímco takovýto koncept běžně bývá realizován až po ukončení těžby, v kaolínovém revíru tato neustálá přeměna krajiny započala již před delší dobou a příkladně ji znázorňuje průmyslová stezka.

Ochrana přírody a následné využití krajiny
Protože jsou ložiska vázána na prostor a místo výskytu, nelze je přemisťovat. Jejich využívání zavazuje k aktivní ochraně přírody, tak aby byla zachována rovnováha mezi společenskými zájmy a zásahem do přírody a životního prostředí. Proto patří šetrná těžba, rozumné využívání energií při výrobě i pečlivé zacházení s vodními zdroji k podnikatelské každodennosti. Zušlechťování a neustálé zlepšování výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí podle norem DIN zajišťuje následné využití surovin i budoucím generacím.

-

Vyznačení budoucího okraje jezera

 

-

Stará zarostlá halda ve Schnaittenbachu

 

-

Jezerní krajina po ukončení těžebního provozu, model z ateliéru Orth

 

 

 

-

Stav roku 2006

 

-

Předpokládaný stav kolem roku 2020

-

Jezerní krajina v polovině 21. století